„Dovol mi, abych ti to vysvětlil takto: Na počátku existovalo jen Jsoucno, a nebylo nic jiného. Jsoucno však neznalo samo sebe – protože Jsoucno je všechno, co bylo, a neexistovalo nic jiného. A tudíž Jsoucno… nebylo. Neboť v nepřítomnosti něčeho jiného Jsoucno není.
…
Jsoucno vědělo, že je vším, co existuje – to však nestačilo, neboť znalo svou dokonalou nádheru pouze rozumově, nikoli ze zkušenosti. Toužilo po prožitku sama sebe, neboť chtělo poznat, jaké to je být tak nádherné. To však bylo nemožné, protože slovo „nádherné“ je relativní výraz. Jsoucno nemohlo vědět, jaké to je být nádherné, dokud se neobjevilo to, co není.

Čítať zvyšok tohto článku »