„Řekni mi, kolik váží jedna vločka sněhu?“ zeptala se sýkorka holubice.
„Míň než nic,“ odpověděla holubice.
Sýkorka tedy vyprávěla holubici svůj příběh:

„Řekni mi, kolik váží jedna vločka sněhu?“ zeptala se sýkorka holubice.
„Míň než nic,“ odpověděla holubice.
Sýkorka tedy vyprávěla holubici svůj příběh:

„Odpočívala jsem na větvi borovice a začalo sněžit. Ne nějaká bouře, to ne, vločky se lehce snášely na větev, pěkně pomaloučku. Protože jsem neměla co dělat, začala jsem počítat vločky, které dopadly na mou větev. Spadlo jich 3 751 952. když pomalu a lehoulince dopadla ta, při které jsem se dostala k číslu 3 751 953, která vážila míň než nic, jak jsi řekla – větev praskla…“ Sýkorka dovyprávěla a uletěla pryč.

Holubice, která od dob Noemových představuje symbol míru, se na chvíli zamyslela a pak vyslovila svou myšlenku: „Možná že chybí jen jeden člověk, aby na světe zavládl mír…“

Z knihy Příběhy pro potěchu duše od Bruna Ferrera