Positivní vlivy vegetariánství

Ekologie

(Nauka o vzájemných vztazích organismů v přírodě.) Bezohledným kořistnictvím člověka jsou vztahy mezi jednotlivými organismy velmi poškozovány, samozřejmě k jeho vlastní škodě, neboť člověk je sám součástí přírody. Jako taková součást tak páchá vědomou sebevraždu. Vegetariáni a zvláště vegani svou větší (i když, samozřejmě, nikoli zcela dokonalou) ohleduplností k některým živým organismům pomáhají přirozené vztahy a rovnováhu života uchovávat.


(Stručná anotace jednotlivých hesel.)

Altruismus

(Nesobecký způsob myšlení, jednání ve prospěch druhých.) Lepší forma vegetariánské filosofie, která klade nevraždění a obecné blaho zvířat před prvotnost zájmu o vlastní zdraví. Obvykle ovšem zavrhuje asketismus, neboť přikázání „nezabiješ“ vztahuje více na druhé tvory nežli na sebe a nemá námitek proti lahvi piva, či sklence vína. Vegetariánství tak jednoznačně zušlechťuje lidskou mysl a nesobecký názor na život. (Viz i „Egoismus“.)

Agrese, Agresivita

(Útočnost, výbojnost.) Zvířecí krev a i vnitřní orgány mnohých zvířat jsou velmi podobné lidským (zvláště to platí u vepřů). Schopnost zabít zvíře, brodit se ve zvířecí krvi a zpracovávat části jeho těla vyžaduje značnou agresivitu, která se pak může přenášet i do mezilidských vztahů. Spotřebitel odřezků z mrtvých těl, ovšemže již vkusně zabalených, si toto samozřejmě neuvědomuje, aniž si uvědomuje, že v ceně tohoto produktu vlastně platí mučitele a nájemné vrahy. Vegetariánství tyto agresivní projevy nepotřebuje a tím působí kladně a výchovně na celou lidskou společnost. (Viz i „Estetika“ a „Etika“.)

Egoismus

(Sobectví.) Forma vegetariánské filosofie, která je soustředěna hlavně na vlastní zdraví, pro jehož udržení a zlepšení považuje vegetariánství za velmi přínosné, což je ovšem zcela správné. Hlavně pod vlivem některých náboženských názorů či neracionálních filosofií vede však často k askesi, zcela zbytečné. Přesto i vegetariáni tohoto typu jsou pro lidskou společnost stejným přínosem jako vegetariáni altruističtí. (Viz i „Altruismus“.)

Ekologie

(Nauka o vzájemných vztazích organismů v přírodě.) Bezohledným kořistnictvím člověka jsou vztahy mezi jednotlivými organismy velmi poškozovány, samozřejmě k jeho vlastní škodě, neboť člověk je sám součástí přírody. Jako taková součást tak páchá vědomou sebevraždu. Vegetariáni a zvláště vegani svou větší (i když, samozřejmě, nikoli zcela dokonalou) ohleduplností k některým živým organismům pomáhají přirozené vztahy a rovnováhu života uchovávat.

Ekonomie, Ekonomika

(Hospodárnost, úspornost.) Chov hospodářských zvířat, zpracování jejich mrtvých těl na potravinářské produkty, jejich skladování, transport a distribuce jsou velmi neekonomické. To vyniká nejlépe srovnáním ceny čisté bílkoviny rostlinného původu (ať např. z obilovin, nebo z luštěnin – zvláště pak ze sojových bobů, nebo jiných semen, či orgánů zásobních), s cenou potravinářsky využitelné bílkoviny získané z těl zvířat, která je násobně a to i více než desetkrát vyšší (v závislosti na kvalitě a ceně masného produktu).

Energetika

(Výroba a rozvod energie, zvláště elektrické.) Velkochovy zvířat produkují obrovské množství zředěných exkrementů (kejdy), která, ač je zemědělsky využitelná jako hnojivo, způsobuje pro svou obrovskou místní koncentraci veliké znečištění životního prostředí. Obvyklým řešením je „likvidace“ této sekundární suroviny v zařízeních typu komunálních čistíren odpadních vod. Tato zařízení jsou ovšem mimořádně náročná na spotřebu elektrické energie a nepříliš účinná. Takto vzniklé mineralisované látky (dusičnany, fosforečnany a draselné soli) jsou hygienicky a epidemiologicky obvykle již téměř nezávadné. Způsobují však po vypuštění do toku druhotné znečištění (eutrofisaci), podmiňující další nežádoucí rozvoj vodních organismů. Znečištění se tak jenom posune v prostoru a čase. Z tohoto hlediska je pak účinnost spotřebované elektrické energie prakticky nulová. Pro vegetariány (zvláště pak pro vegany) je toto jednání nepotřebné a jejich ochrana životního prostředí zmenšením spotřeby elektrické energie je mimořádná a velmi důležitá.

Energie

(Schopnost vykonávat práci.) V chovech zvířat jde převážně o energii uloženou v krmivu. Zvláště zvířata s jednoduchým žaludkem (vepři, ptáci), neschopná trávit celulosu, využívají energii krmiva velmi špatně a jejich chov je z tohoto hlediska mimořádně nevhodný. Krmení zvířat obilovinami by nemělo být povoleno, protože zvířata spotřebovávají s velkými ztrátami lidskou potravu. To je vzhledem k velikému počtu nenasycených, často hladem umírajících lidí na naší planetě skutečně trestuhodné. I když je základní kalorická spotřeba lidí zhruba shodná bez ohledu na dietu, celková spotřeba energie (vztažená na její původní obsah v primárním, rostlinném produktu) vegetariánů (a zvláště veganů) je pětkrát až desetkrát nižší, než je spotřeba primární energie masožravců. V této úvaze spočívá řešení hladu i násobně vyššího počtu lidí na Zemi, jejichž uživení nemusí být vůbec problémem.

Environment

(Životní prostředí.) Hlavně koncentrované chovy zvířat působí nepředstavitelné a jen velmi těžce sumárně vyčíslitelné škody na životním prostředí. Zředěné exkrementy (kejda) všech druhů chovaných zvířat, racionálně nevyužitelné pro jejich obrovské množství, jsou zhoubou pro hydrosféru (t.j. vody povrchové i podzemní) a přenašečem chorob. Při jejich rozkladu vznikající oxid uhličitý a zvláště metan jsou příčinou skleníkového efektu a následujících klimatických změn s důsledky mnohdy katastrofálními. Vegetariáni se nezúčastňují tohoto neracionálního jednání a odmítáním jeho produktů kladně ovlivňují životní prostředí – environment.

Estetika

(Podstata krásy a její projevy.) Úprava mrtvých těl zvířat, odstraňování vnitřností, nebo jejich čištění pro další spotřebu (střeva), zpracování krve apod. jsou mimořádně neestetické. Ještě více neestetické je zpracování těl uhynulých zvířat (kadaverů) v kafileriích, převážně na krmivo pro zvířata, často i shodného druhu. Toto jednání není nic jiného, nežli člověkem organisovaný kanibalismus, přírodou již potrestaný nemocí šílených krav, přenosnou i na člověka. Na rozdíl od tohoto jednání působí vegetariánství esteticky kladně a výchovně.

Etika

(Mravnost, mravouka.) Vše, co je spojeno s moderními velkochovy zvířat je mimořádně nemravné, neboť způsobuje člověkem organisované veliké utrpení tvorů se stejnou nervovou soustavou jakou mají lidé a často i s obdobnou psychikou. Stejně nemravná je přetvářka konsumentů těl zvířat, mnohdy prokazatelně umučených, kteří se tváří, jakoby se jich toto jednání netýkalo – jsou však jeho jednoznačnými vinníky, protože pouze pro ukojení své chuti za tyto nemravnosti poskytují velmi dobrou finanční odměnu. Jejich jednání je tudíž nemravnější, nežli je jednání nájemných mučitelů. Vegetariánství je z tohoto hlediska jednoznačně mravné a jeho propagace hlavně mezi mládeží a působení na ni je s hlediska rozvoje mravnosti velmi kladné. Lakto-ovo vegetariáni by však měli produkty z chovu zvířat pořizovati pouze z ekologického zemědělství („bioprodukty“), které se zvířaty jedná eticky, t.j. jako s tvory vnímajícími podobně jako lidé.

Etologie

(Přirozené chování zvířat.) Zvířata chovaná ve velkém počtu na omezeném prostoru naprosto nemají možnost projevit své přirozené chování. Jejich psychické utrpení se, samozřejmě, nebere v úvahu, neboť zvíře jest tvorem zcela bezprávným. Lakto-ovo vegetariáni (na rozdíl od veganů, jejichž filosofie je důslednější), konsumující zvířecí produkty, by je měli pořizovat výhradně z ekologických zemědělských chovů – jsou označeny jako „bioprodukt“.

Stres

(Podněty, působící negativně na organismus.) Veškerá člověkem chovaná užitková zvířata (kromě chovů ekologického zemědělství) jsou více či méně vystavena různým stresům (omezený prostor, velký počet jedinců, nedostatek čistého vzduchu a vody, sluneční úpal či naopak naprostý nedostatek slunce, ba i pouhého světla, horko či zima, nedostatek pohybu, nevhodné krmivo, surové zacházení, stres z dopravních prostředků a z vlastní dopravy, porážkový stres a mnoho stresů dalších), což platí mnohonásobně o velkochovech. Všechny tyto negativní zjevy působí velmi neblaze i na kvalitu zvířecích produktů, což si masožravci obvykle uvědomují jen nedostatečně. Vegetariáni odsuzující tento způsob jednání, působí tedy velmi kladně jak objektivně (potlačením mučení zvířat), tak i subjektivně (zlepšením vlastního zdraví odmítáním nehodnotných produktů).

Zdraví

Existuje bezpočet prací o kladném ovlivnění lidského zdraví vegetariánskou dietou. Ať je to větší příjem vlákniny, zlepšující a urychlující vyměšování rozkladných, zdraví škodlivých a často i jedovatých látek z organismu, podporující lepší využití C vitaminu a snižující průnik škodlivin (zvláště těžkých kovů) z potravy do organismu, snižující riziko rakovinného bujení apod., či je to lepší zásobení vitaminy, nebo snížení příjmu bílkovin, zvířecích tuků (zvyšujících risiko cévních onemocnění) a rakovinotvorných látek (dusitany, dusičnany, škodlivé produkty rozkladu živočišných těl a jiné), snížení kalorické hodnoty potravy doprovázené i udržením tělesné hmotnosti v optimálních mezích a mnoho jiného. Málo si však uvědomujeme, že jde i o naše lepší zdraví psychické, dané dobrým svědomím z odmítání účasti na promyšleném a průmyslově organisovaném vraždění tvorů nám velmi podobných.

Ing. Richard J. Barták, CSc.

Zdroj: Vegetarián [cz]

Na stiahnutie: Vegetariánska kuchárka

Tags: ,

Reply

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.